Režie:
Paul VerhoevenKamera:
Karl Walter LindenlaubHudba:
Anne DudleyHrají:
Carice van Houten, Sebastian Koch, Thom Hoffman, Halina Reijn, Waldemar Kobus, Derek de Lint, Christian Berkel, Dolf de Vries, Peter Blok, Michiel Huisman (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Píše se rok 1944 a mladá židovská dívka Rachel se schovává na holandském venkově ve starém statku u sedláka. Jednoho dne nad statkem prolétne spojenecký bombardér, a protože je pronásledován německým stíhačem, odhodí svůj náklad – bomby. Statek je zasažen a skončí v plamenech. Rachel, která byla v té době u blízkého vodního kanálu, se zachrání. Mladík, který byl v tu chvíli s ní, ji ukryje v otcově skleníku. Úkryt se však ukáže nebezpečným. V noci se totiž ve skleníku objeví cizí muž a Rachel a mladíka varuje, že Němci o nich vědí a že si pro ně brzy přijdou. Rachel muže požádá o pomoc. Van Gein, jak se má muž jmenovat, slíbí pomoc. Tvrdí o sobě, že je členem hnutí odporu. Vskutku se díky němu Rachel setkává se zbytkem své rodiny a všichni mají za pomoci Van Geina přejít ještě s dalšími Židy, které Gein zkontaktoval, frontu do bezpečí. Cesta však skončí tragicky. Loď, na které Židi cestují, je přepadena esesáky a Židi jsou vystříleni. Rachel se však podaří včas skočit do vody, a tak uniknout smrti. Dívka je zachráněna příslušníky skupiny odporu, a protože nemá co ztratit a chce pomstít své blízké, sama se do odbojové činnosti zapojuje. Jednoho dne se při transportu zbraní seznámí s německým důstojníkem Ludwigem Müntzem, který na holandském území řídí zpravodajskou činnost. Jejího seznámení velmi brzy využije šéf její odbojové skupiny, Kuipers, který potřebuje získávat informace přímo z německého velení, a ve chvíli, kdy mu Němci zatknou i jeho syna Tima, má největší zájem na tom, aby mu Rachel, která teď vystupuje jako Ellis de Vriesová, tyto informace dodávala. Ellis tedy opět Müntzeho vyhledá a stane se jeho milenkou. Inteligentní Müntze však brzy přijde na to, že dívka je Židovka a že donáší hnutí odporu. Sám Müntze se však do Ellis zamiloval, a tak ji neprozradí. Dokonce dá na její vysvětlení a pokusí se nahlásit svému nadřízenému, generálu Käutnerovi, vraha Ellisiných rodičů, důstojníka Frankena. Ten se však z obvinění z okrádání německé říše (kradl pro sebe zlato zavražděných Židů) vykroutí a sám obviní Müntzeho z vyjednávání s hnutím odporu. Generál Käutner nařizuje Müntzeho popravu. Ellis také neunikne zatčení. Franken zjistil, že mu Ellis nainstalovala do kanceláře odposlouchávací zařízení. Franken jde však ještě dál. Právě díky odposlouchávacímu zařízení sehraje s Ellis v kanceláři malou scénku, na jejímž základě odbojáři dojdou k přesvědčení, že to byla právě Ellis, jež je zradila a je za neúspěchem akce, kterou zorganizovali na osvobození Tima a jiných vězněných odbojářů. Zdá se, že když Ellis nezastřelí Němci, zastřelí ji zrazení odbojáři... (TV Prima)
(více)Videa (2)
Recenze (592)
Verhoeven mě dostal a potvrdil, že prostě umí. Asi nejlepší a nejsyrovější válečný film co jsem za poslední dobu viděl. Někdo tu kritizuje, že je to až moc velká kovbojka, ale to mi osobně nevadí. Hlavně když je akce drsná a nekompromisní. Navíc se mi zdá, že film i dobře vystihuje atmosféru tehdejší doby, nebo teda nevím já to nezažil, ale prostě mi to tak přijde. Neposeru se tentokrát ani z víc jak dvouhodinové délky. Nepotrpím si sice na podobný spektákly, ale v tomto případě nebyla šance nudit se ani minutu a proto dávám zasloužených 95% ()
S náckama se nemusí bojovat jen zbraněma, ale i těžkejma intrikama. Tenhle film je bomba a ukazuje 2. světovou zase z malinko jiné stránky. Bavilo mě to ohromně a vůbec si to nebere servítky. Carice van Houten předvede celý svý tělo a v jedný scéně na ní klidně vylejou obří kýbl sraček. Nejvíc mě ale bavily ty odbojářské operace, zákulisí nacistů a skvěle vystihnutý poválečný zmatek. ()
Také Nizozemí má svého pána příběhů. Je jím kouzelník Paul Verhoeven, který zdaleka neoživil pouze policejního Robocopa či klasickou scifárnu Hvězdná pěchota. V zatím posledním mistrově snímku má divák jedinečnou příležitost zavítat do společnosti židovské dívky Rachel, jejíž procházka nejhorším obdobím Druhé světové války se rozhodně nedá přirovnat k té růžovým sadem. Sugestivní herecké výkony, vypravěčská nirvána nebo šokující obrazy z okupovaného Holandska se snadno vryjí do sítnice. O nezapomenutelném, odvážném konci snad ani nemluvě. ()
Druhá světová trochu jinak, Paul Verhoeven přehlíží globální vliv a důsledky války a zaměřuje se na komorní příběh skupinky lidí v odboji očima jedné židovské dívky. Komorní však pouze co do velkoleposti děje, vyprávění zůstává okázalé, režisérská ruka je stabilní a vyrovnaná, výprava věrohodná, mizanscény bohaté, barvy syté a celkově film působí vyspělým dojmem a místy má feeling o 10-15 let starší kinematografie. Děj není ani lineární, ani překombinovaný, je zamotaný tak akorát a líbí se mi, že se nevymezuje jen válečnou dobou a že v žádném momentu není emocionálně podbízivý. Přesto ale Černá kniha nemá úplně dokonalý náboj nezapomenutelnosti... 9/10 ()
Nemůžu říct, že by mě Černá kniha nudila, prostě jsem se s filmovým viděním Paula Verhoevena naprosto minul. Od podobného snímku čekám realismus, hodnověrnost, syrovost a autentičnost. Verhoeven nabízí přesný opak, tohle je čistokrevná hollywoodština na hony vzdálená realitě, za kterou by se nemuselo stydět žádné studio z tzv. Majors. Verhoeven, jak je jeho zvykem, nabízí skvělý vizuál, pohledné ženy, u kterých se nebojí odhalit víc z jejich křivek, a zároveň nabízí vášně, intriky, spiknutí a kvaziválečné scény, jak je u takových stylizovaných hollywoodských produkcí zvykem u válečných melodramatů. Je to umělé, vykonstruované a v některých momentech obrazem i dialogy opravdu hloupé. Kdo chce ale podívanou, má ji mít. Pro mě Černá kniha představuje dokonalý protipól např. našeho výborného válečného snímku Smrt si říká Engelchen. Ten ode mě dostal spolehlivých 5*, Verhoevenovi nadělím pouhé dvě. Celkový dojem: 45 %. ()
Galerie (28)
Zajímavosti (20)
- Carice van Houten ve filmu plynule mluví čtyřmi jazyky: holandsky, anglicky, německy a hebrejsky a dokonce sama zvládla i všechny pěvecké party. (Pumiiix)
- Mnohé, co se přihodilo hlavní hrdince, se skutečně stalo mladičké Audrey Hepburn. Utekla před umístěním do nacistického bordelu, vydělávala tancem na odboj a málem zemřela hlady. Celý svůj život, až do vysokého stáří, pomáhala chudým, hladovým a bezmocným. (Garch)
- Nepřehlédnutelný odkaz na kibuc z období podzimu 1956 má zajímavý poválečný přesah. Tehdy se Izrael nechal zaplést do konfliktu, který se stal známým jako Suezská krize. Poprvé od doby boje o vlastní existenci byl tento stát naopak vnímán jako agresor. (calculus)
Reklama